SVC GROUP a Dakar 2020
• Publikováno 01.01.2020 • zhlédnuto 705x
Změna je život…a tak, když přišla nabídka od Martina Kolomého jet s ním a týmem MP-Sports na Dakar jako pilot press caru a novinář, moje odpověď byla jasná.
Zkusit a prožít ten náš závodnický svět z pro mě úplně jiné stránky, kde nebudu muset řešit, jestli mám v kamionu vše sbaleno, jak si mám nastavit auto, jaké dám pneu…nešlo odmítnout.
Nakonec pro mě to balení bylo možná horší, než když jedu na své závody. Nemohl jsem se roztáhnout po celém kamionu, jak jsem zvyklí a vzít s sebou milión věcí, který stejně nikdy nepotřebuji a musel se vejít do určité velikosti balení i se stanem, karimatkou a spacákem. S celým týmem MP-Sports jsme odlétali 31.12. po 19 hodině, Silvestra jsme si tak oslavili na mezipřistání v Istanbulu a na Nový Rok jsme byli už na místě.
V letadle jsme spali možná 2 hodinky, po příletu na letišti vyřešili papíry, sim kartu vám tu totiž dají jen na pas a otisk prstů.
Pak vyzvednout auta v přístavu a pořešit data a spojení domů, což byl třeba pro mě úkol na celý den, jelikož mi ta milá paní na letišti zapomněla něco potvrdit v pase, tak jsem si musel udělat výlet zpět…mechanici, ti se pustili hned do práce, stavění zázemí a pod…což vám teda řeknu, že je obdivuju a smekám před nimi, je nějaký čtvrtek, pátek…tedy jsme tu 8-9 dní a tohle stavění a balení celého zázemí už mají kluci za ty dny párkrát za sebou a já nadávám, že se třeba ve Slovinsku musíme stěhovat přes cestu. :)
Mě teď čekalo postavit si svůj domeček, jako ve stanu jsem nespal už sáááákra dlouho.
Wmax
Zkusit a prožít ten náš závodnický svět z pro mě úplně jiné stránky, kde nebudu muset řešit, jestli mám v kamionu vše sbaleno, jak si mám nastavit auto, jaké dám pneu…nešlo odmítnout.
Nakonec pro mě to balení bylo možná horší, než když jedu na své závody. Nemohl jsem se roztáhnout po celém kamionu, jak jsem zvyklí a vzít s sebou milión věcí, který stejně nikdy nepotřebuji a musel se vejít do určité velikosti balení i se stanem, karimatkou a spacákem. S celým týmem MP-Sports jsme odlétali 31.12. po 19 hodině, Silvestra jsme si tak oslavili na mezipřistání v Istanbulu a na Nový Rok jsme byli už na místě.
V letadle jsme spali možná 2 hodinky, po příletu na letišti vyřešili papíry, sim kartu vám tu totiž dají jen na pas a otisk prstů.
Pak vyzvednout auta v přístavu a pořešit data a spojení domů, což byl třeba pro mě úkol na celý den, jelikož mi ta milá paní na letišti zapomněla něco potvrdit v pase, tak jsem si musel udělat výlet zpět…mechanici, ti se pustili hned do práce, stavění zázemí a pod…což vám teda řeknu, že je obdivuju a smekám před nimi, je nějaký čtvrtek, pátek…tedy jsme tu 8-9 dní a tohle stavění a balení celého zázemí už mají kluci za ty dny párkrát za sebou a já nadávám, že se třeba ve Slovinsku musíme stěhovat přes cestu. :)
Mě teď čekalo postavit si svůj domeček, jako ve stanu jsem nespal už sáááákra dlouho.
Wmax
Fotogalerie
